Společnost s ručením omezeným

Společnost s ručením omezeným je kapitálová obchodní společnost, jedna z forem právnických osob v Česku i jiných zemích. V České republice je nejrozšířenější formou obchodní společnosti.

Charakter společnosti

Společnost s ručením omezeným stojí na pomezí mezi kapitálovou a osobní obchodní společností. Pro kapitálovou svědčí povinné vytváření základního kapitálu, většinový princip rozhodování či skutečnost, že každý společník nemusí být statutárním orgánem společnosti. Pro osobní pak omezení počtu společníků na 50, částečně pak konstrukce omezeného ručení společníků a omezená převoditelnost obchodních podílů.

Založení a vznik společnosti

Společnost tohoto typu může založit jeden až padesát společníků. Obchodní firma společnosti musí obsahovat označení „společnost s ručením omezeným“ (nebo jako zkratku s.  r.  o. či spol.  s  r.  o.). Minimální zapisovaný základní kapitál je 200 000 Kč, minimální výše vkladu společníka pak 20 000 Kč. Pokud je vklad nepeněžitý (tj. nemovitosti, akcie, auta atd.), musí jej ocenit soudní znalec. Společnost je založena v okamžiku, kdy se všichni její společníci dohodnou na obsahu společenské smlouvy a podepíší ji u notáře.

Do podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku musí být splaceny všechny nepeněžité vklady, emisní ážio a nejméně 50 % na každý peněžitý vklad; celková výše splacených peněžitých vkladů spolu s hodnotou nepeněžitých vkladů pak také musí činit alespoň 200 000 Kč. O vklad se stará správce vkladu jmenovaný společenskou smlouvou.

Společnost ale bez ohledu na den svého založení vznikne až zápisem do obchodního rejstříku. Mezi založením a vznikem ještě nemá právní subjektivitu. Návrh na zápis do obchodního rejstříku musí být nicméně podán nejpozději 3 měsíce od založení společnosti.

Společnost s jediným společníkem

V případě založení společnosti jediným společníkem existují jisté odlišnosti. Takováto společnost nemůže být založena jinou jednoosobní společností s ručením omezeným a jedna fyzická osoba může být jediným společníkem nejvýše tří těchto společností. Společnost je založena sepsáním zakladatelské listiny u notáře a do podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku musí být splacen základní kapitál v plné výši.

Právní odpovědnost

Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem, společníci pak společně a nerozdílně ručí za závazky společnosti do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků podle stavu zápisu v obchodním rejstříku. Ručí tedy i společník, který svou část vkladu již splatil, jestliže zbylí společníci ještě nesplatili svoje vklady. Zaplacením kterémukoliv z věřitelů ručení nezaniká ani se nesnižuje jeho rozsah. Zápisem splacení všech vkladů do obchodního rejstříku ručení společníků zaniká.

Orgány společnosti

  • Valná hromada – nejvyšší orgán společnosti. Koná se nejméně jedenkrát ročně a schvaluje například rozdělení zisku, účetní závěrku, stanovy společnosti atd. Co se týče schválení účetní závěrky nebo rozdělení zisku, pak v případě, že společnost má pouze jednoho společníka, stačí „Rozhodnutí jediného společníka“ a není třeba svolávat valnou hromadu.
  • Statutární orgán – jeden, nebo několik jednatelů, které vybrala Valná hromada z řad společníků či jiných fyzických osob nebo kteří byli jmenování při založení společnosti. – Jednatel (é) musí být uveden (i) v obchodním rejstříku.
  • Dozorčí rada – tento nepovinně vytvářený orgán dohlíží na činnost jednatelů, přezkoumává účetní závěrku a předkládá své zprávy Valné hromadě.

Společníci

V postavení společníků se akcentuje kapitálová povaha, nikoli osobní povaha. Rozsah práv a povinností je nerovný, řídí se majetkovou účastí společníků na společnosti.

Vznik členství ve společnosti s ručením omezeným

  • Originární – zakladatelé a přistupující osoby, členství vzniká:
  1. uzavřením společenské smlouvy;
  2. vydání zakladatelské smlouvy jedním zakladatelem;
  3. prohlášením o převzetí nového vkladu v případě zvyšování základního kapitálu jinou osobou než společníkem, v němž musí nový společník prohlásit, že přistupuje ke společenské smlouvě.
  • Derivativní – při převodu obchodního podílu nebo přechodu obchodního podílu, členství vzniká:
  1. smlouvou o převodu obchodního podílu;
  2. děděním obchodního podílu;
  3. univerzálním právním nástupnictvím po zaniklé právnické osobě, která byla společníkem;
  4. rozhodnutím valné hromady o převodu obchodního podílu na jinou osobu, než je společník → rozhodnutí společnosti předchází uzavření smlouvy o převodu podílu.

Práva společníků

  • Právo na podíl na zisku:

Základní podmínkou je, že společnost musí nějaký zisk vytvořit. Rozhodnutí o užití zisku, který s. r. o. vytvořila, náleží do působnosti valné hromady. Podíl na zisku se mezi společníky dělí podle velikosti obchodních podílů společníků (lze sjednat jinak). K výplatě zisku však nelze použít základní kapitál, rezervní fond, ostatní kapitálové fondy a prostředky, které mají podle zákona nebo společenské smlouvy být použity k doplnění těchto fondů a v poslední řadě nelze výplatu na zisku provést, pokud by vlastní kapitál společnosti byl menší než základní kapitál spolu s rezervním fondem. Rozdělování zisku navazuje na podmínky jako u akciové společnosti → vyplývá zákaz vyplácet zálohy ze zisku. V případě, že i přesto společnost zisk rozdělí, jsou společníci povinni vrátit vyplacený zisk bez ohledu na jejich dobrou víru nebo špatnou víru. Za vrácení neoprávněně vyplacených podílů na zisku ručí solidárně jednatelé, kteří rozhodli o výplatě, přestože o tom rozhodli už na základě předchozího rozhodnutí valné hromady. Výplata podílu na zisku je splatná do 3 měsíců od rozhodnutí valné hromady.

  • Právo na vypořádací podíl:

Zatímco právo na likvidační podíl nastupuje při zániku společnosti, právo na vypořádací podíl vzniká ve fázi trvající existence společnosti, jestliže některý ze společníků opouští společnost bez právního nástupce, resp. přechází-li uvolněný podíl na společnost. Zaniká-li účast společníka na společnosti jinak než převodem obchodního podílu, tedy zaniká-li smrtí fyzické osoby (v případě, že společenská smlouva vyloučila přechod obchodního podílu na dědice), zánikem právnické osoby (v případě, že společenská smlouva vyloučila přechod obchodního podílu), vyloučením společníka (kaduční řízení, soudní řízení, konkurs, exekuce). Vypořádací podíl se zjišťuje podle účetní závěrky, náleží podle poměru obchodních podílů, vyplácí se v penězích. K vyplacení vypořádacího podílu dojde v případě, že byl splacen vklad, pak společnost vyplatí vypořádací podíl společníka, jehož účast zanikla, poté, co společnost podle § 113 odst. 5 a 6 naloží s jeho uvolněným obchodním podílem. V případě, že nebyl splacen vklad, pak vypořádací podíl náleží teprve po splacení vkladu a poté, co společnost podle zmíněného § 113 odst. 5 a 6 naloží s uvolněným obchodním podílem.

  • Právo na podíl na likvidačním zůstatku:

Podíl na likvidačním zůstatku náleží společníkovi, zaniká-li účast společníka na společnosti a zároveň zaniká společnost s likvidací. Podíl na likvidačním zůstatku se dělí podle poměru obchodních podílů, nestanoví-li společenská smlouva jinak.

  • Právo podílet se na řízení společnosti:

S. r. o. není osobní společnost, ale jde o kapitálovou společnost, a proto má zvláštní strukturu orgánů, nevylučuje manažerské řízení prostřednictvím nespolečníka, jednateli tak mohou být společníci, nebo jiné osoby – jednatelé mohou být jmenování společenskou smlouvou nebo valnou hromadou. Proto není právem společníka být jednatelem či členem jiného orgánu společnosti (kromě valné hromady). Právo podílet se na řízení společnosti uskutečňuje společník prostřednictvím své účasti na valné hromadě. Úprava organizace a hlasování je stanovena ve společenské smlouvě (podle zákona připadá jeden hlas na 1000 Kč vkladu společníka nebo podle společenské smlouvy se hlasovací právo společníků řídí podle obchodních podílů). Pozastavení hlasovacích práv nastává např. pokud se dotýká hlasování společníka (rozhoduje se o jeho vyloučení či o jeho odvolání z funkce orgánu společnosti – např. pokud je společník v prodlení se splacením vkladu).

  • Právo na informace:

Právo žádat od jednatelů informace o záležitostech společnosti a nahlížet do dokladů společnosti. Právo kontrolovat doklady společnosti mají společníci sami či skrze auditora nebo daňového poradce → v podstatě je to také právo kontrolní (u v. o. s. je informační právo ještě širší, můžou nahlížet do všech dokladů společnosti).

  • Právo žalovat jménem společnosti (žaloba ut singuli):

Společník může podat žalobu, ve skutečnosti však nejde o žalobu společníka, ale jenom o žalobu podanou společníkem jménem společnosti, je to zvláštní druh jednatelského oprávnění přiznaný každému společníkovi, jedná-li se o náhradu škody proti jednateli, který odpovídá za škodu, kterou způsobil společnosti nebo o splacení vkladu proti společníkovi, který je v prodlení se splácením vkladu.

  • Minoritní práva:

Ochrana menšiny se vztahuje na společníky, kteří mají vklady ve výši minimálně 10 % základního kapitálu. Mají právo požádat jednatele o svolání valné hromady. V případě, že ke svolání valné hromady nedojde do jednoho měsíce, mohou ji svolat sami.

Povinnosti společníků

  • Vkladová povinnost:

Společníci jsou povinni vnést vklady nejméně v zákonem stanovené výši. Před vznikem společnosti jsou povinni splatit za každý peněžitý vklad aspoň 30 % (u jednočlenné SRO musí splatit vše), nepeněžitý vklad splatit ještě před zápisem spol. do OR a mají rovněž povinnost splatit celkově hodnotu alespoň 100 000 Kč (u jednočlenné s. r. o. vše). Všechny nesplacené vklady pak jsou společníci povinni splatit ve lhůtě 5 let od vzniku společnosti, povinnosti splatit vklad nelze společníka zbavit (s výjimkou snižování ZK na základě zákona, né však pod zákonnou hranici 20 000 Kč). Jestliže společník bude plnit věřiteli společnosti z titulu svého ručení za závazky společnosti, započte se mu toto plnění na vklad do společnosti (§ 106 odst. 2 → také může požadovat náhrady od spol.). Zákaz započtení – proti nároku společnosti na splacení vkladu nelze započítat žádné nároky společníka vůči společnosti (kromě výjimky z titulu ručení viz výše), valná hromada při zvyšování základního kapitálu může se započtením vyslovit souhlas → kapitalizace pohledávky (§ 108 odst. 2 → § 106 odst. 2 ObchZ). Splacení vkladu společníkem jsou jednatelé povinni oznámit obchodnímu rejstříku bez odkladu, neboť jde o konstitutivní zápis (má vliv na ručení společníků). V případě prodlení se splácením vkladu se platí úrok z prodlení 20 % p. a. z nesplacené částky ročně (dispozitivní úprava, společenská smlouva může určit jinou výši úroku) a společníkovo hlasovací právo je sistováno. Proti prodlévajícímu společníkovi je možné zavést buď kaduční řízení nebo soudní řízení, na základě nich může být společník vyloučen ze společnosti. Žaloba se podává buďto za společnost či za společníky (tj. obvykle v případě, že společníci, kteří jsou v prodlení se splacením vkladu jsou i jednateli). V případě, že je na majetek s. r. o. prohlášen konkurz, nesplacené části vkladů se stávají splatnými.

  • Příplatková povinnost:

Tuto povinnost může stanovit společenská smlouva, na jejímž základě musí rozhodnout valná hromada nebo může jít o rozhodnutí společníka se souhlasem valné hromady, i když tak nestanoví společenská smlouva. Slouží k tvorbě vlastního kapitálu, to znamená, že společník svým příplatkem přináší společnosti další zdroj financování, aniž by tento příplatek měl vliv na výši společníkova vkladu nebo na výši základního kapitálu → vstupují do vlastního kapitálu – příplatky lze společníkům vracet pouze ve výši, ve které přesahují ztrátu s. r. o. Pokud je valná hromada podle společenské smlouvy oprávněna uložit společníkům povinnost přispět na tvorbu vlastního kapitálu příplatkem mimo základní kapitál, pak jsou společníci povinni vnést peněžité příplatky maximálně do výše 1/2 základního kapitálu a společníci se podílí podle výše svých vkladů. Prodlení se splácením příplatků má stejné následky jako při prodlení se splácením vkladů, tedy i možnost, že v případě nesplnění povinnosti může být společník ze společnosti vyloučen.

  • Povinnost plnění do rezervního fondu:

V případě, že společenskou smlouvou byl založen rezervní fond dříve, než to stanoví zákon, je to tedy plnění společníků nad výši vkladů.

  • Zákaz konkurence
  • Povinnost loajality:

Povinnost společníka uchovávat v tajnosti informace nutné pro podnikání společnosti, které se dozvěděl na valné hromadě nebo od jednatelů.

Dějinný vývoj

Společnost s ručením omezeným byla poprvé uzákoněna jako forma obchodní společnosti v Německu roku 1892. Pod německým vlivem byl v Rakousku přijat 6. března 1906 Zákon č. 58/1906 ř. z. o společnostech s ručením omezeným, který platil i v Československu až do roku 1950, kdy společnost s ručením omezeným přestala v Česku existovat; v Rakousku tento zákon platí dodnes. Společnost s ručením omezeným se do československého právního řádu vrátila až novelou Hospodářského zákoníku roku 1990. Dnes je upravena Obchodním zákoníkem. V Portugalsku byla společnost s ručením omezeným upravena zákonem v roce 1917, v Brazílii v roce 1919, v Chile v roce 1923, ve Francii v roce 1925, v Belgii v roce 1935. Na Slovensku byla společnost s ručením omezeným uzákoněna rozšířením územní působnosti zákona č. 58/1906 ř. z. v roce 1920.

Změny ve světle zákona o obchodních korporacích

Zásadním způsobem mění způsob zakládání a chod společnosti s ručením omezeným zákon o obchodních korporacích, který má vstoupit v platnost 1. ledna 2014. Zákon odstraňuje povinnost vytvoření základního kapitálu ve výši 200 000 Kč, namísto něj zavádí minimální vklad ve výši 1,- Kč (§ 142 ZOK). Další významnou změnou je možnost vytvořit více druhů podílů, se kterými bude spjato více druhů práv a povinností. Podíly je také možné vtělit do volně převoditelného cenného papíru – kmenového listu. Jednatelem může být nově také právnická osoba.

Zdroj: Wikipedia http://cs.wikipedia.org/wiki/Spole%C4%8Dnost_s_ru%C4%8Den%C3%ADm_omezen%C3%BDm