Studentská brigáda: Jak na daně a odvody?
Obsah
Léto se nese ve znamení padajících teplotních rekordů, dlouhých dnů a krátkých nocí, ve znamení dovolených a v neposlední řadě i studentských brigád. Mladiství si chtějí přivydělat něco během volných prázdninových dní, aby si mohli odjet s přáteli na víkend na vodu, aniž by si od rodičů poptávali drobné. Nabízí se však otázka, jak na daně a odvody? Stejně jako jiní pracující lidé, i studenti musí ze svých zisků něco odvést státu.
Obecně známá pravidla
Studentská brigáda je stále velké téma, o které se zajímá každým rokem jisté spektrum lidí. Jsou to především sami studenti, kteří si zjišťují, kdy vůbec mohou na takovou brigádu nastoupit nebo co všechno musí podepsat, aby jim byla výplata vůbec poskytnuta. Obecně platí, že do tohoto vůbec prvního pracovního poměru je možné nastoupit po překlenutí patnáctých narozenin. Aby mohlo dojít k uzavření smlouvy mezi brigádníkem a zaměstnavatelem, musí být uzavřena povinná školní docházka. Najdou se zde však jisté výjimky, kam spadají umělecké, kulturní nebo sportovní či reklamní činnosti. Zde mohou brigády vykonávat i žáci základních škol.
Druhým důležitým bodem v obecném informačním letáku o studentských brigádách je pracovní doba. Není to stejné jako v případě dospělých jedinců. Pracovní doba nesmí trvat déle jak osm hodin denně, vykonávání noční práce a přesčasů je u mladistvých zakázáno.
Co se týče odměn, ta nesmí klesnout pod hranici minimální mzdy, která letos činí 90,50 korun za hodinu.
Jak na daně a odvody?
Po ujasnění toho základního se dostáváme k jádru věci – k daním a odvodům. Jak již bylo zmíněno, stejně jako klasičtí zaměstnanci firmy musí odvádět něco státu, studenti na tom nejsou se svými výdělky jinak.
Pokud je mezi zaměstnavatelem a mladistvým uzavřena dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti, musí se z tohoto odvádět zdravotní pojištění a sociální pojištění. Zatímco zdravotní činí 4,5 procenta z hrubého výdělku, sociální činí 6,5 procenta z hrubého výdělku.
Zatím se to zdá být naprosto stejné jako u zaměstnaneckých platů. Změna je však v jednom případě, a sice pokud výdělek nepřekročí hranici deseti tisíc korun, neodvádí se sociální ani zdravotní pojištění čili o tuto částku není výplata snížena. Tak to tedy je v případě dohody o provedení práce. U DPČ je rozhodující hranice 3500 korun. Zdravotní a sociální se hradí po překročení tohoto limitu.
Pozor si dejte v případě, pakliže jste uzavřeli vícero DPČ s jedním zaměstnavatelem. Výplaty se totiž sčítají a rozhoduje konečné číslo, zdali odvedete či neodvedete zdravotní a sociální. Je také třeba konstatovat, že zatímco v případě zdravotního pojištění rozhoduje dosažený výdělek, u sociálního se počítá částka uvedená v dohodě o pracovní činnosti.